Machu Picchu

Machu Picchu, v jazyku kečua „Stará hora” je architektonickým skvostem. Také ale místem odpočinku pro královské rodiny Inků a politickým, náboženským a administrativním centrem. Jeho složitá funkce byla výsledkem potřeby vytvořit na jednom místě vše, co je potřeba k soustředění moci Inky. Inkové tak mohli žít a vládnout z výšky hory. 

Na vrcholu hory se spojily obrovské a impozantní kamenné bloky spojené bez použití malty. Vytvořilo se tak jedno z nejdůležitějších náboženských, politických a kulturních center incké říše.

Toto město Inků, objeveno v roce 1911 Hiramem Binghamem, je rozděleno do dvou velkých částí. Tyto části jsou zemědělský sektor s rozsáhlou sítí teras, a městský sektor s jemnými strukturami včetně Slunečního chrámu.

Intenzivně zelené terasy a impozantní hory obklopující lokalitu vytvářejí ohromující krajinu, která předčí očekávání každého návštěvníka.

K Machu Picchu neodmyslitelně patří i působivá silueta Huayna Picchu „Mladá hora“. Huayna Picchu se stala celosvětově respektovanou ikonou tím, že se objevila na pozadí tisíců fotografií pořízených na Machu Picchu. Zdá se, že její strategické umístění naznačuje, že sloužila jako pozorovací a strážní stanoviště citadely.

Není snadné vystoupat na Huayna Picchu, ale odměna za dobytí stovek schodů, které začínají za Posvátnou skálou – „La Roca Sagrada“, je obrovská. Není lepší výhled na ,,Starou horu“ nežli shora Huayna Picchu. Mocná řeka Urubamba se odtud jeví štíhlá jako lidský vlas, nebo had táhnoucí se jejím údolím.

Machu Picchu je místo světového dědictví a pýchou Peru.