Huchuy Qosqo (v kečuánštině: „Malé Cusco“) je archeologické naleziště 50 km severně (asi 20 km vzdušnou čarou) od města Cusco v Peru.

Tento název dostalo toto místo ve 20. století. Předtím bylo známé jako Kakya Qawani (Qaqyaqhawana) „Místo odkud se pozorují blesky“. Bezpochyby vystihuje toto jméno jeho umístnění 800 metrů nad Posvátným údolím Inků. V nadmořské výšce 3600 metrů nad mořem, nad městečkem Lamay, v provincii Calca.

Historie

Hispánské kroniky hlásí, že Huchuy Qosqo bylo dílem a preferovaným místem Inky Wiracocha. Byl osmým vládcem Inků kolem roku 1420 n.l. Španělé převzali kontrolu nad Kakya Qawani v 16. století, po revoluci vedené exilovým Inkou – Manco Inca Yupanqui (také nazývaným Manco Cápac II) kolem roku 1540. Místo pak bylo používáno jako farma. Vesničané zde postavili několik malých nádrží pro zavlažování. Během času však španělští kolonizátoři toto místo zničili. Jako zajimavost se traduje, že po španělském dobytí místa zde, bratr Francisca Pizarra, Gonzalo Pizarro našel mumii, která byla údajně mumií vládce Inky Wiracocha. Gonzalo ji nařídil spálit. Potomci Inků drželi popel v hliněném džbánu, který o mnoho let později objevil španělský kronikář, rodák z Valladolidu, Juan Polo de Ondegardo y Zárate.

Co zde můžeme vidět?

Huchuy Qosqo je po archeologických místech jako Ollantaytambo a Pisac nejdůležitějším archeologickým centrem v údolí řeky Urubamba/Vilcanota – Posvátném údolí Inků. Nachází se v horní třetině hory zvané Qaqya (hrom). Vystavuje jedno z nejpůsobivějších topografických úprav místního terénu využívajících terasy, modulaci okrajů srázů a svislých roklí nad údolím řeky, které vrcholí na rozsáhlých platformách. Tyto platformy byly používány jako slavnostní esplanády (náměstí) – místa kde se odehrávaly slavnostní ceremoniály, kolem nichž stále stojí několik architektonických struktur z kamene a adobe (směs nepálené hlíny a suché trávy).

Kallanka – obdélníková stavba, který měřila až 70 metrů a byl důležitým státním střediskem, kde sídlili inčtí úředníci.

Velká incká brána, přes kterou vede z Tambomachay dobře zachovaný původní incký chodník, jeden z rozsáhlého systému inckých cest Qhapaq Ñan.

Také zde najdeme kamenný kanál o délce asi 800 metrů sloužící k zásobování místa vodou a ceremoniální fontány.

Kromě toho jsou struktury uzavřeného prostoru rozmístěny tak, že architektonicky připomínají město Cusco. Z tohoto důvodu se začátkem 20. století toto místo začalo nazývat Huchuy Qosqo. Jednou z nejvýznamnějších charakteristik tohoto archeologického naleziště je použití kamenného materiálu kombinovaného s adobe. To ukazuje na znalosti a zvládnutí různých stavebních materiálů používaných s vysokou technologií.

Staleté zdi, postavené z těchto materiálů, stále vzdorují silnému nepříznivému počasí v této oblasti, seismickým pohybům a samozřejmě plynutí času.

Július Válka, Cusco, 12.6.2020